Ještě než jsem si Nokii zakoupil používal jsem stařičký, na svou dobu však pokrokový, Sony Ericsson P1i, jehož SIM karta byla klasické velikosti. Upřímně zmenšování SIM karet při stálém zvětšování telefonu jde mimo mé chápání a přijde mi to jako zbytečnost. Kdyby se výrobci spolu s operátory zaměřili například na zabudování paměťových modulů do SIM karet klasické velikosti, byl by tento krok určitě vítanější. S výměnou SIM karty jsem měl však velmi špatné zkušenosti. V následující větách se svěřím s mým SIMkovým dobrodružstvím, tento problém se netýká Nokie nebo operačního systému WP, ale naši velké operátorské trojice.
 |
| Mini-SIM, Micro-SIM a Redukce |
Telefon jsem měl v plánu zakoupit odpoledne a hned jej používat (to znamená mít už nový formát SIM karty), jenže jsem stále potřeboval zůstat na příjmu. Navštívil jsem tedy svého operátora T-Mobile s žádostí o zmenšení mé SIM na formát micro. Bohužel na prodejně tyto kleštičky neměli a nabídli mi pouze novou SIM kartu. To se mi zdálo dosti komplikované, tak jsem si u nich zakoupil alespoň redukci za 40 Kč a věřil, že kartu mi ořežou v nedalekých pobočkách Vodafonu nebo O2. Po vystání další 10 minutové řady u operátora Vodafone jsem se dostal k přepážce s velmi „příjemným a usměvavým“ prodavačem a s žádostí o ořezání SIM karty reagoval velmi vstřícně, dokud jsem nemusel nahlásit své telefonní číslo. Po zjištění, že pocházím od konkurence, najednou ořezání nebylo možné z možného poškození kontaktu a případné její nefunkčnosti. Bohužel v tomto směru jsem až moc klidné povahy, tak jsem pouze odešel s přáním hezkého dne, být však člověk cholerické povahy nejedna facka mu připadne na mysli při pohledu na tak usměvavou a prolhanou tvářičku. Nemluvě o tom, že poté začalo přesvědčování, že Vodafone je nejlepší operátor na světě a měl bych zvážit přechod. Šel jsem tedy k poslednímu operátorovi a šance, tak jednoduchého úkonu ořezání SIM karty se začaly limitně snižovat. Po dalším čekání, dohromady tedy asi půl hodiny, jsem se snažil položit co nejvstřícněji dotaz, jestli by bylo možné ořezat tuto kartu i když pocházím od konkurence. Paní řekla uvidíme co se s tím dá dělat, na chvíli odešla a přišla s malou ořezanou kartou, div se mi oči nezavalily slzami štěstí. Vyslechnul jsem si další desetiminutovou přednášku, že nově je nejlepším operátorem na světě O2, poděkoval a šel domů. Doma jsem se pokoušel nově ořezanou SIM kartu vložit do redukce, ale neúspěšně, neseděla tam úplně přesně a do šuplíčku mého Sony Ericssonu se mi ji nepodařilo dostat. Vyzkoušel jsem tedy, jestli půjde vložit samotná redukce. Ta vložit šla, ovšem vyndat už ne. Nestačilo ani páčení malými kleštěmi, tak jsem se rozhodnul dát telefon do servisu, protože pořád jej chci používat jako záložní. Pán servisák mi za 100 Kč redukci vyndal, neobešlo se to bez pohmožděnin. Nyní můj starý telefon je ohnut v místě qwerty klávesnice, která se už nepoužívá tak pohodlně a má zničený Jog dial, kolečko k možnému ovládání na levém boku telefonu. Mimochodem lepší klávesnici než toto kolébkové řešení jsem nepoznal a škoda, že tyto telefony již vymřely. Výsledkem tedy bylo útrata 140 Kč, zohyzděný starý telefon, povídání si s tak „příjemným“ pánem, ztráta času a navíc jsem i tak nebyl na příjmu. Zřejmě v ten den špatná karma.
Závěrem bych se chtěl zeptat, opravdu? Vím, že operátoři hrají jedno velké divadlo, ale opravdu je třeba chovat se takto Vodafone? Když už to nejde jinak, tak by bylo dobré zvážit jaké "herce" si do této hry vybrat. Protože odcházet s pocitem zloby, přece jen nebude ten největší důvod proč by lidé ke konkurenci chtěli přejít.
Žádné komentáře:
Okomentovat